Okruh pohraničními hvozdy přes hřeben Českého lesa na zaniklou osadu Zlatý potok s turistickou chatou a zpět přes horskou vesničku Altglashütte, kde se rádi odměníte v restauraci s výbornou bavorskou kuchyní.

Hraniční přechod přes Lesní Nábu na staré stezce do Bavorska

Trasa

Trasa se dá zvládnou s kočárkem do terénu. Cesty jsou většinou krásně schůdné, zpevněné, pokud se po nich zrovna neprohnala těžká lesní technika. Většina výletu povede lesem, ale na několika místech se krajina otevře k pěkným rozhledům.
Kompletní trasa na mapy.cz: https://mapy.cz/s/mokebegefe
Délka trasy: 13 km (případně je možné ji zkrátit vynecháním Altglashütte)
Stoupání: 334 m
Klesání: 329 m
Parkoviště ve ski centru Silberhütte: https://mapy.cz/s/povekekege

Lesními cestami po hraničním hřebeni

Na rozlehlém parkovišti běžkařského areálu Silberhütte je mimo sezónu místa vždycky dost. Přímo z parkoviště přichází prudké stoupání do 850 mnm, které ale není moc dlouhé a následuje pohodová cesta na Křížový kámen. Stejně jako u parkoviště i na Křížovém kameni je místo k sezení, takže, když je potřeba nejmenšího člena výpravy nakrmit, místa je dost.

Za Křížovým kamenem začne cesta pozvolně klesat k lesní asfaltce, ta vede až pod Havran, takže kdo má dost chuti a sil, může si odbočkou vyšlápnout na nedaleký vrchol s rozhlednou. Klikatá, zprvu panelová cesta, pak vede přes zaniklou osadu Skláře až na bývalý Zlatý potok. Místo nelze minout. Les se tu rozestoupí a před námi je altánek s posezením připomínající obrovský hřib. Odtud je to už jenom 300 metrů k turistické chatě Ski klubu Zlatý potok. Pokud budete mít štěstí, tak v letní sezóně tu bývá každou sobotu otevřeno. Je radost se tu zastavit a občerstvit se, protože pět a půl kilometru v nohách už je znát. Chataři tu navíc bývají sdílní a rádi s každým prohodí pár slov. Je to jediná podobná turistická chata široko daleko.

Od Zlatého potoka začíná cesta opět stoupat. Červené turistické značení, zhruba kilometr za turistickou chatou, opouštíme a po rozbité asfaltce dojdeme až na křižovatku, kde překračujeme “Stezku Českem” a vstoupíme do hustšího lesa. Tady pozor, je nutné rozeznat kudy vede stará lesní cesta s hlubokým úvozem. V mapě je značena rovně a přímo k Lesní Nábě (Waldnaab), pokud byste šli delším obloukem, tak se dostanete do rašelin.

Lesní Nábu překročíte pohodlně po udržovaném mostě s informační cedulí. Cesta, která vede k Wacklsteinu, má jednu zajímavost. Po pravé straně budete míjet starou lesní celnici (pravděpodobně se jedná o celnici nebo jinou německou pohraniční pozorovatelnu), jedná se dřevěnou boudu, jejíž komfort zvyšovala kamna. Dnes už je to ruina na spadnutí.

Na bavorské straně je poměrně dlouhé a únavné stoupání, ale cesta je udržovaná a vede hezkým lesem, tak to docela uteče. Cestou projdete také přes lesní útulnu Petrushütte, kde doporučuji se zastavit a spokojeně si chvíli vydechnout. Je to skvělé místo na zastávku, svačinu, kojení, odpočinek. Navíc je kousek za boudou také čistá toaleta.

U Petrushütte je možné si kousek zajít a jít se podívat na pramen Lesní Náby - Waldnaabqelle (Naabquelle). Místo má svoje kouzlo, takže jestli zbývá dost sil, určitě tam vyražte. Cesta ale není vhodná ro kočárek.

Od Petrushütte už stoupání není tak prudké, je jenom potřeba dát pozor a neztratit se v lesních křižovatkách, některé nejsou značené. Nicméně s mapovou aplikací se určitě neztratíte. Jakmile vylezete z lesa, tak vám odměnou bude krásný výhled na horskou vesnici Altglashütte a její okolí. Z lesa vycházíte v 800 mnm, takže není divu, že v zimě tu bývá velice bohatá sněhová nadílka.

V Altglashütte doporučuji udělat si malou zacházku a občerstvit se v hostinci Blei (Gasthof Blei). Pokud chcete na jídlo, pro jistotu se domluvte s personálem předem. Vaří jenom obědy a večeře.

Protože do Altgalshütte trochu sestoupáme, zbývá vyjít pár metrů zpátky nahoru po značené stezce zpět na Silberhütte. Závěrečná část nabízí pěkné výhledy do okolní krajiny. Jakmile projdete lesem, zbývá už jenom kousek k parkovišti na Silberhütte.