Tajemnými lesy kolem hory Krudum
Ve Slavkovském lese existuje místo, které nemá široko daleko obdoby. Je doslova zahaleno tajemstvím a hvozd je plný zapomenutých památek, které jen pomalu vydávají příběhy, dávno zaváté časem. Nachází se zde i ztracený kostel nad kterým jako němý vládce ční pověstmi opředená hora Krudum. Vyšlápli jsme si na výlet, který v člověku ještě dlouho rezonuje.
Lesem permoníků přes ztracený kostel na bájnou horu
Stejně jako k mnoha místům v okolí hory Krudum, se i k osadě Hrušková váže pověst. Kdysi zde prý žila stařenka, která nosila své výborné hrušky až na hrad na vrcholu hory Krudum. Když zemřela, nechal ji místní kníže Bodigor postavit na památku mohylu, místu se pak začalo říkat u Hruškové báby. Osada se postupně rozrůstala, ale její název se zkrátil na Hruškovou. A právě zde necháme na parkovišti u místního sportovního centra svoje vozidlo a vyrazíme na výlet.
Přestože je trasa poměrně krátká, je plná zajímavostí. Zhruba po kilometru a půl stoupání jsme dorazili na louku uprostřed lesa, odkud je pěkný výhled na Krudum a zároveň je tu i malé zázemí v podobě krytého stolu s lavicemi. Velice vhodné pro drobnou reorganizaci dítka v nosítku nebo kojení. Evidentně na louce také občas přespí nějací čundráci.
Pro nás je důležité, že právě zde je krátká odbočka ke “ztracenému” kostelu svatého Mikuláše. Ačkoliv se jedná o nevelkou kamennou ruinu, atmosféra zbytků kostelních zdí na výrazném vrcholku je opravdu intenzivní. Citlivější povahy tu asi prožijí zvláštní pocity, trochu jako na hřbitově. Zejména, když člověk ví, že tam kolem, kde je dnes temné houští, bývala hornická osada. V okolí se těžila železná, cínová, stříbrná i zlatá ruda a polodrahokamy, k čemuž se také váže několik pověstí.
Sám ztracený kostel má zajímavou historii. Stojí od 13. století na skalním ostrohu přímo u křižovatky významných historických cest. Postupně ale zaniknul a příroda si jej zcela vzala zpět. Teprve až v roce 2002 byl znovu objeven archeology. Během průzkumu bylo nalezeno mnoho úlomků keramiky ale také mincí nejrůznějšího stáří a původu, což svědčí o tom, že ačkoliv kostel již zaniknul v jeho okolí byl stále čilý ruch. Dokud nebyl znovu nalezen byl mnoho let předmětem nejrůznějších dohadů, kde asi stával.
Od kostela sejdeme zpět ke žluté stezce, která prochází v okolí zbytků několika důlních děl. Všechny vstupy do štol a šachet jsou ale již zasypané.
A pak přijde neúprosné stoupání žlutou lesní cestou vzhůru na vrchol Krudum. Kdo se po cestě vydá, stejně jako my, na jaře, bude asi překvapený množstvím lesních pramenů a bláta. Okolní les je hustý, temný, skoro by se dalo čekat, že se odněkud objeví permoníci nebo jiné mýtické bytosti. Cesta postupně “utahuje,” čím blíž je vrchol, tím prudší cesta je. Ale stojí to za to.
Na vrcholu hory Krudum je travnatá plošina se skalkou ale hlavně výraznou vysílací věží s rozhlednou. Po schodech lze vystoupat zhruba do 30 metrů, odkud je krásný výhled na okolní Slavkovský les. Dříve tu prý bývalo keltské sídlo, ze kterého vládly jeho panovníci širokému okolí. To později nahradil hrad, který byl tak krásný, že se mu říkalo zámek. Podle pověsti se ale jednoho dne celý propadl do země a nikdo ho již nikdy nenašel. Podstatné je říci, že skutečný, o dva metry vyšší vrchol, leží zhruba 400 metrů severozápadně od vrcholu s rozhlednou. Pokud budete mít čas, vyrazte tam také, třeba právě tam nejdete zbytky ztraceného hradu.